Mezinárodní legislativa týkající se práva na vzdělání a menšin (Romů):

• je jedním ze základních práv, odepření tohoto práva může ovlivnit dosáhnutí práv ostatních (občanská a politická práva jako svoboda projevu, svoboda sdružování, právo na politickou participaci)
• vzdělání také upevňuje kulturní identitu a přenáší je z generace na generaci, proto je velmi důležité zejména pro menšiny, včetně práva užívat vlastní jazyk

• základní dokument o lidských právech
• k právu na vzdělání se vztahuje článek 26 – každý má právo na vzdělání, alespoň na základní úrovni by mělo být bezplatné a povinné, vzdělání na vyšších stupních má být dosažitelné pro všechny stejně

• o právu na vzdělání je článek 13 – vzdělání je nezpochybnitelným právem a podmínkou pro svobodnou společnost a má zajistit toleranci mezi národy a všemi rasovými, etnickými a náboženskými skupinami, základné vzdělání má být povinné a bezplatné pro všechny, sekundární vzdělávání má být přístupné pro všechny, podobně jako vzdělávání terciární
• kontrolní mechanismus spočívá v podávání zpráv jednotlivými státy o pokrocích, které byly dosaženy, také ostatní lidé zabývající se danou problematikou (practitioners – praktici) mohou vstupovat do hodnocení, zasílat alternativní návrhy
• k Romům se vztahuje princip nediskriminace vztahující se na všechny osoby školního věku pobývající na daném území – je to důležité zejména pro Romy hledající azyl ve Velké Británii, nebo někde jinde

• garantuje občanská a politická práva
• článek 18 říká, že státy mají zajistit svobodu rodičům a zákonným zástupcům, aby náboženské a morální vzdělání svých dětí zajistili podle svého přesvědčení
• článek 27 zmiňuje práva etnických, náboženských, nebo jazykových menšin praktikovat své náboženství a užívat svůj jazyk, tyto práva nejsou podmíněny oficiálním uznáním minority státem

• zakazuje všechny formy rasové diskriminace
• k právu na vzdělání se vztahuje článek 5 – státy mají zakázat a odstranit všechny formy rasové diskriminace a zaručit všem bez ohledu na rasu, barvu, nebo národní a etnický původ rovnost před zákonem, a mezi jinými i právo na vzdělání
• kontrolní mechanismus spočívá v podávání zpráv a v mezistátní a individuální komunikaci
• byl zřízen Výbor pro eliminaci rasové diskriminace (CERD) – později podrobně, k výboru mohou podat stížnost i jednotlivci při porušování svých práv, jednotlivci mohou spolu s výborem vznést obvinění proti státu, pokud ratifikoval ICERD
• úmluva se vztahuje na děti i dospělé

• tato pod – komise byla založena v roce 1947 pod dohledem Ekonomické a sociální rady (ECOSOC), do roku 1999 se jmenovala Pod – komise pro prevenci diskriminace a ochranu minorit
• pod – komise má v současnosti čtyři pracovní skupiny – Pracovní skupina pro komunikaci, Pracovní skupina pro současné formy otroctví, Pracovní skupina pro původní obyvatelstvo, Pracovní skupina pro minority
• poprvé se o Romech na půdě OSN mluvilo v roce 1977, kdy země, ve kterých Romové žijí, jim měly zajistit požívání stejných práv, jako všem ostatním, v roce 1991 po – komise výzvu opakovala a konstatovala, že v mnohých zemích existují různé překážky k plné realizaci občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv osob patřících k romské komunitě

• založena v roce 1995
• skupina zajišťuje dodržování Deklarace práv osob patřících k národnostní, etnické, náboženské a jazykové menšině

• výbor požaduje, aby státy, které ratifikovaly úmluvu periodicky podávaly zprávy
• existuje stížnost jednoho státu na druhý, nikdy však nebyly užita
• i individuální osoba, která si myslí, že se stala obětí rasové diskriminace má právo vznést stížnost spolu s CERD proti svému státu (který ratifikoval ICERD) – tato třetí procedura je v činnosti od roku 1982 a asi 30 zemí zatím akceptovalo, že i individuální osoby mohou posílat stížnosti
• CERD neprozrazuje identitu individuí, kteří si stěžují na porušování svých práv bez jejich souhlasu
• stát má možnost vysvětlit své stanovisko v daném případě i navrhnout nápravu a CERD to předá stěžujícím se osobám, případně sám navrhne nápravu
• první “tematická diskuse” CERD proběhla v srpnu 2000 a týkala se diskriminace Romů

Konvence proti diskriminaci ve vzdělání (1960, 1962 - platnost)

• nejen eliminace diskriminace, ale i zabývání se metodikou rovných příležitostí
• k Výkonnému výboru UNESCO se mohou dovolávat individuální osoby, skupiny osob i neziskové organizace
• kontrolní systém - státy musí pravidelně posílat zprávy

• První protokol Evropské konvence lidských práv (ECHR) článek 2 – nikomu nesmí být odmítnuto právo na vzdělání, ratifikovalo to 38 států
• podle Evropského soudu pro lidská práva tato formulace zahrnuje – přístup do vzdělávacích institucí, právo na efektivní vzdělání a na oficiální uznání studia
• článek 14 zakazuje diskriminační zacházení

Evropská charta pro regionální a minoritní jazyky (1992, 1998 - účinnost) – ratifikována Chorvatskem, Finskem, Německem, Maďarskem, Lichtenštejnskem, Holandskem, Norskem, Švédskem a Švýcarskem

Rámcová konvence na ochranu národnostních menšin (1994, 1998 – účinnost) – ratifikována 12 státy

• zejména resoluce Evropského parlamentu
• resoluce Evropské rady (1989) pro členské státy – zlepšit informace pro kočující rodiny, zlepšit přístup do předškolních zařízení, základních a středních škol, pohyblivé školní jednotky
• bylo zřízeno mnoho programů – např. boj s negramotností

Právní rámec Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE, OBSE)

• první summit s ohledem na lidská práva – 1989 v Paříži
• založen Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) – jeho hlavní náplní je problematika Romů/Travellerů/Sinti
• v roce 1994 byl v rámci OSCE/ODHIR zřízen The Contact Point for Romaand Sinti Issues – má sloužit zejména ke zlepšení komunikace s Romy
• v roce 1992 v Helsinkách nový úřad - Vysoký komisař pro národnostní menšiny – jeho hlavním úkolem je předcházet konfliktům identifikováním problému a navrhnutím řešení dříve než přerostou v ozbrojený konflikt